Balalardyń tynys alýynyń qıyndaýy ókpeniń nemese balanyń júrek qyzymetiniń buzylýynan paıda bolady.
Tynys alý qıyndyǵynyń jeńil formasynyń sımptomdary:
Bala:
• Ádettegisinen jıirek tynys alady. Deni saý balalardyń kópshiligi mınýtyna 40 ret dem alady.
• Dem alýǵa yńǵaı jasaý úshin jambas bulshyqetterin iske qosady
• Qol jáne aıaqtarynyń, bet terisiniń tústeri qalypty bolady.
Tynys alý qındyǵynyń ortasha formasynyń sımptomdary
Bala:
• Jıi tynys alady
• Tamaq ishý barysynda álsirep qalady jáne demin alý úshin jıi toqtaıdy. Budan balanyń tamaqqa degen áýesi joǵalyp, asty qabyldaý mólsheri azaıyp ketýi múmkin.
• Dem alý úshin jambas bulshyqetterin iske qosýy kerek.
• Ádette qol men aıaqtary, bet terisiniń túsi bozǵylt tartyp, surlanyp, teńbildenip turady. Tili, qyzyl ıekteri, jáne erinderi qyzǵylt túrde qalady.
Tynys alý qıyndyǵynyń asqynǵan formasynyń sımptomdary
Bala:
• Jıi tynys alady nemese ár tynys alýy kezinde qyryldaǵan dybys shyǵarady.
• Astaný kezinde mazasyzdanyp, nemese sharshańqy keıipte kórinedi, ne bolmasa tamaqtana almaıdy.
• Tynys alý úshin, moıynyn, keýdesin jáne jambas bulshyqetterin paıdalanady. Bul qabyrǵa aralarynda nemese astynda «sorylý» sezimderin týdyrady.
• Tynys alý kezinde muryn qýystary kerilýi múmkin.
• Dem alǵanda denesin kóteredi nemese aldyǵa qaraı eńkeıtedi, nemese murnymen aýany jutqandaı, murnyn joǵary kóteredi.
• Kez kelgen ádis arqyly onyń qalpyn ózgertken kezde, qarsylasýy múmkin.
• Terisi bozǵylttanyp, surlanyp, kógerip turady (ásirese, tili, erinderi, qulaqtarynyń ushtary jáne tyrnaq astylary), nemese terisinde teńbilder paıda bolady. (aqshyl teńbil jáne kókshil- bozǵylt)
Tegter:
balalardyń tynys alýynyń qıyndaýy
jıi tynystaý
jótel
qaqyryq
demikpe
teriniń bozǵylttanýy
álsizdik
uıqyshyldyq