Mazmuny
Jasqa baılanysty estýdi joǵaltý nemese presbıakýzıs – egde jasta paıda bolatyn estýdiń birtindep, baıaý tómendeýi.
Qulaq syrtqy, ortańǵy jáne ishki bólimderinen turady. Syrtqy qulaq qalqannan jáne syrtqy estý kanalynan turady.
Ishki qulaqtaǵy usaq túkti jasýshalar bizdiń estýimizge kómektesedi. Olar dybys tolqyndaryn ustap, nerv sıgnaldaryna túrlendiredi, olardy mı dybys retinde qabyldaıdy. Estýdi joǵaltý usaq túkti jasýshalardyń zaqymdanýynda nemese tirshiligin joıýynda paıda bolady. Túkti jasýshalar qalpyna kelmeıdi, sondyqtan, kópshilik jaǵdaıda olardyń zaqymdanýyna baılanysty estýdi joǵaltý qaıta ornyna kelmeıdi.
Jasqa baılanysty estýdi joǵaltýdyń sebepteri kóp. Kóbinese, ishki qulaqtyń jasqa baılanysty ózgeristerine baılanysty bolady. Aýrýdyń paıda bolýynda genetıkalyq ózgerister ózgerister, sondaı-aq, shýdyń áseri (mysaly, rok-kontsert, mýzyka tyńdaıtyn naýshnıkter) úlken rol atqarady.
Kelesi faktorlar jasqa baılanysty estýdi joǵaltýǵa yqpal etedi:
Otbasylyq syrqat tarıhy (jasqa baılanysty estýdi joǵaltý, ádette, bir otbasynyń múshelerinde kezdesedi)
Shýdyń áseri
Temeki shegý (temeki shegetinderde shekpeıtinderge qaraǵanda osyndaı estýdi joǵaltý jıi kezdesedi)
Keıbir aýrýlar, mysaly, qant dıabeti
Keıbir dárilik preparattar.
Estýdi joǵaltý baıaý túrde, uzaq ýaqyt barysynda damıdy.
Aýrýdyń sımptomdaryna jatatyndar:
- Bul aýrýǵa shaldyqqan adamdarǵa aınalasyndaǵy adamdardyń sózin túsiný qıynǵa túsedi
- Olar jıi aıtylǵandy qaıtalaýdy suraıdy
- Estimeı qalǵany úshin kúızeledi
- Keıbir dybystar olarǵa tym qatty bolyp kórinedi
- Olardyń shýly bólmede estýi qıyndaıdy
- “s” nemese “z” dybystaryn aıtýda qıyndyqtary bolady
- Olarǵa daýysynyń tembri joǵary adamdardy túsiný qıyn
- Qulaqtaǵy shýyl
Osy sımptomdardyń birin baıqasańyz, dárigerden keńes alyńyz. Presbıakýzıstiń (kárilik kereńdigi) sımptomdary basqa aýrýlardyń sımptomdarymen uqsas bolady.
Emdeýshi dáriger tolyq medıtsınalyq tekseristi júrgizedi. Bul estýdi joǵaltýdyń sebebin tabýǵa kómektesedi. Qulaqty qaraý úshin dáriger otoskop atalatyn aspapty qoldanady. Keıde qulaqtyń kanaldarynda qulyq jınalýynan estýdi joǵaltýǵa aparýy múmkin.
Naýqasty qulaq, muryn jáne tamaq (kómeı) boıynsha mamanǵa (dáriger-otolarıngologqa) baǵyttaıdy. Estýdi anyqtaıtyn testiler estýdi joǵaltý dárejesin anyqtaýǵa kómektesedi.
Jasqa baılanysty estýdi joǵaltý emdelmeıdi. Emdeý kúndelikti qyzmetti jaqsartýǵa negizdeledi. Kelesilerdiń paıdasy bar:
- Estý apparattary
- Telefon kúsheıtkishteri jáne basqa kómekshi qural-jabdyqtar
- Ymdaý tili (estýdi joǵaltýdyń aýyr dárejesi bar adamdar úshin)
- Eringe qarap oqý (mysaly, qarym-qatynasty jaqsartý úshin kórneki túrde oıǵa salý)
- Estýdi joǵaltýdyń aýyr dárejesi bar adamdar úshin kohlearlyq ımplantat usynylýy múmkin. Bul kezde ımplantatty ornatý úshin operatsııa jasalady. Implantat qaıtadan dybystardy ajyratýǵa jáne ýaqyt óte kele adamǵa sózdi túsinýge múmkindik beredi. Biraq, qalypty estýdi qalpyna keltirmeıdi.
Jasqa baılanysty estýdi joǵaltý baıaý túrde ýshyǵady. Bul qaıtymsyz úrdis jáne kereńdikke aparýy múmkin.
Estýdi joǵaltýdyń saldary naýqasty úıden shyqpaýǵa májbúrleıdi. Dárigerdiń kómegine júginip, otbasymen jáne dostarmen qarym-qatynas jasap, oqshaý bolmaýǵa tyrysý qajet. Estýdi joǵaltý úrdisin baqylaýǵa alyp, tolyqqandy jáne belsendi ómir súrýdi jalǵastyrýǵa bolady.
Estýdi joǵaltý denelik (órt dabylyn estimeı qalýda) jáne psıhologııalyq (áleýmettik oqshaýlaný) máselelerge aparýy múmkin.
Estýdi joǵaltý kereńdikke aparýy múmkin.
Estýdi joǵaltqan adamdar tezirek tekserilýi qajet. Bul qulyqtyń jınalýy nemese dárilik quraldardyń janama áseri sekildi sebepterdi teriske shyǵarýǵa kómektesedi. Emdeýshi dáriger naýqasqa estý testin ótkizýi tıis.
Kúrt estýdiń ózgerisi bolsa nemese estýdi joǵaltý bastyń aýyrsynýy, kórýdiń buzylystary nemese bas aınalýy sekildi sımptomdarmen qosarlanatyn bolsa, dereý dárigerge kórinińiz.
Jasqa baılanysty estýdi joǵaltý; Presbıakýzıs.