Mazmuny

Ish qatýynyń sebepteri qandaı?

Ish qatýynyń sımptomdary

Bul damýdyń satysy bolýy múmkin be?

Balany qalaı ishegin udaıy bosatýǵa úıretýge bolady?

Dárethanaǵa barý kúndeligi


Ish qatýynyń sebepteri qandaı?

Eger balańyz talshyǵy az taǵamdy tutynatyn bolsa, suıyqtyqty az ishse, nemese az qımyldaıtyn bolsa, ish qatýy paıda bolady. Kóptegen adamdarda ish qatýynyń sebebi belgisiz bolyp qalýda. Nájistiń shyǵýy aýyrsynatyn bolsa, bala bul úrdisti ádeıi tejeıdi. Nájis shyǵýyn tejeý ish qatýyna aparýy múmkin. Balańyz dárethanada qarańǵy bolsa, jalǵyz qorqýy múmkin. Keıbir balalar oıyndy úzgisi kelmegendikten dárethanaǵa barmaıdy.

Taǵamdy qabyldaýdy nasharlatýǵa, dene belsendiligin azaıtýǵa nemese qyzbanyń paıda bolýyna aparatyn aýrý ish qatýyna aparýy múmkin. Bul másele saýyqqannan keıin de saqtalýy múmkin.


Baladaǵy ish qatýynyń sımptomdary

  • Nájis shyǵýy kezinde qatty kúshený
  • Ishtiń aýyrsynýy jáne jeldenýi
  • Qyńyrlaný
  • Sharshaý
  • Tábetin joǵaltý
  • Dárethanaǵa barǵysy kelmeý



Bul damýdyń satysy bolýy múmkin be?

Balańyz damýdyń belgili bir satysynda bolýy múmkin. Dárethanany qoldaný daǵdysyn áli úırenbegen bolýy múmkin. Biraq, eger ózdiginshe dárethanaǵa baratyn bolǵannan keıin 3 aı ótkende balańyzdyń nesep shyǵarýynda eriksiz nájis shyǵarýy baıqalatyn bolsa, ony nájis shyǵarý úshin dárethanany qoldanýǵa úıretý qajet. Dáriger bul úshin keńes bere alady.


Balany qalaı ishegin udaıy bosatýǵa úıretýge bolady?

Dárethanaǵa barýdyń kúndeligin júrgizińiz

Balańyzdyń nájis shyǵaratyn ýaqytyn, orny men túrin kórsetetin kúndelik júrgizińiz. Bul emdeýshi dárigerge balanyń dárethanaǵa barý zańdylyǵyn kórýge kómektesedi. 2 –shi tarmaqqa kóshýdiń aldynda keminde, 1 apta boıy kúndelik júrgizińiz. Eger balańyz bala baqshaǵa baratyn bolsa, tárbıeshini balanyń daǵdylaryn baqylaýyn surańyz. Bul zertteýdiń sońynda osy kúndelikti prınterden shyǵaryp, ári qaraı qoldanýǵa bolady.

Balany ýnıtazǵa otyrýdy úıretińiz

Balamen dárethana ishinde oınap, jaman jer emestigin kórsetińiz. Balaǵa ýnıtazda shalbarymen nemese kolgotkıimen kúnine birneshe mınýt otyrǵyzyp úıretińiz. Balanyń aıaǵynyń astyna kishkene oryndyq qoıý paıdaly bolýy múmkin. Balaǵa ózimen birge súıikti kitaptaryn, qýyrshaǵyn, shaǵyn oıynshyqtaryn alýǵa ruqsat berińiz.

Bala dárethanada bolǵanda onymen sóılesip, oınańyz. Biraq, bala birden dárethanany qoldanady dep kútpeńiz. Ol ýnıtazǵa otyryp úırenetindigin este saqtańyz. Birtindep, ýnıtazda otyrýyn 30 sekýndtan 5 mınýtqa deıin uzartyńyz. As úıdegi taımer «dárethanaǵa úırenýge» sıgnal bolýy múmkin. 3-shi qadamǵa ótý bala ýnıtazda kúnine 3-5 retten, 5 mınýt ishinde otyrǵanda múmkin bolady.

Balanyń nájisi jumsaq jáne qalyptasqan bolýyna kóz jetkizińiz

Bul ádette, eger balaǵa sút ónimin azyraq berseńiz jáne ratsıonda talshyǵy mol ónimderiniń mólsherin arttyrǵanda bolady. Eger dáriger qoldasa, qysqa ýaqyttyń ishinde balaǵa talshyqty qospa túrinde berýge bolady. Dárigermen emdám quramyndaǵy qajetti ózgerister týraly keńesińiz.

Aldymen, balada nájistiń eriksiz shyǵýy baıqalady. Bul úshin oǵan ursyp, jazalamańyz. Balanyń eriksiz nájis shyǵarýy úshin yzalaný tek dárethanaǵa úırenýine kedergi keltiredi. Eger balada nájistiń eriksiz shyǵýy baıqalsa, baısaldy qalypta qalyńyz, sonda bala ózin nashar sezinbeıdi.


Dárethanaǵa barý ýaqytyn belgileńiz

Bala ishek jumysyn qalpyna keltirgennen keıin jáne ýnıtazǵa úırengennen soń kúndelikti belgili bir ýaqytta dárethanaǵa barýyn qadaǵalańyz. Bala tamaq ishkennen keıin 10-20 mınýtteı ýaqyt ótkende, nájistenetin daǵdyly ýaqytta bala dárethanaǵa barýy qajet. Bul ýaqytty dárethanaǵa barý kúndeligine jazyp qoıyńyz. Bala keminde, kúnde 3-5 ret, 5 mınýttan ýnıtazda otyrýy qajet.

Dárethanada ishekti bosatqany úshin balany yntalandyrý

Alǵashqyda bala dárethanada ishegin bosatqany úshin syımen yntalandyryńyz. Basynda, ár ishekti bosatýy úshin, keıinnen, birneshe rette bir syılańyz. Osylaısha, bala tez úırenedi. Sol kezde syılaýdy toqtatasyz.

Osydan keıin balany dárethanaǵa barý ýaqyty kelgendigin anyqtaýǵa úıretińiz. Balaǵa bul týraly sizdiń suraýyńyzdy kútpeı, óziniń aıtýyn úıretińiz. Dárethanaǵa barý aldynda kishkentaı balalar ata-anasyna kómek qajettigi týraly aıtýy qajet.

Ish qatýymen birge eriksiz nájistený qalaı emdeledi?

Eger balada 3 nemese 4 kún ishinde nájistený bolmasa, dárigerge barýyńyz qajet. Dáriger ishektiń tómengi bóliginde jınaqtalǵan nájisti shyǵarýǵa kómektesýi múmkin. Bul aýrýhanada balaǵa klızma nemese sýppozıtorıı qoıylýymen oryndalady. Nemese dáriger balaǵa ish júrgizetin preparattardyń joǵary mólsherlemesin taǵaıyndaıdy.

Ishek bosaǵannan keıin bala dárethanaǵa jeńil bara alatyndyǵyna kóz jetkizý mańyzdy. Ishekti jeńil bosatý ish qatýynyń qaıta paıda bolýynyń aldyn alýǵa kómektesedi. Emdeý balanyń emdámin ózgertýinen, suıyqty arttyrýdan, talshyǵy mol tamaqty tutynýdan, dárethanaǵa kúnine birneshe ret barýdan, nájisti jumsartý úshin ish júrgizetin preparattardy qoldanýdan turady.

Dárethanaǵa barý kúndeligikúni

kúni ýaqyty ýaqytyýaqytyýaqytyýaqyty
Dúıs/229:00 TN, TNSh12:00 ÝO, DNSh14:00 TN, TNSh


Nusqaý: balada nájistený nemese nesep shyǵarý bolatyn ýaqyt:

Birinshi baǵanǵa aptanyń kúni men aıdyń kúnin engizińiz.

Ýaqytyn belgileńiz “Ýaqyt”.

Osylaısha, kúnde jalǵastyryńyz.

Shartty belgileý:

DN = dárethanadaǵy nájistený.
KN = kıimine nájistený
TN = tósekte nájistený
ÝO = ýnıtazda otyrýdy úırený
DNSh = dárethanadaǵy nesep shyǵarý
KNSh = kıimine nesep shyǵarý
TNSh = tósekte nesep shyǵarý.