Mazmuny
Výlvanyń qaterli isigi – sırek kezdesedi. Ol výlva (sarpaı) atalatyn áıelderdiń syrtqy jynystyq aǵzasynda paıda bolady. Qaterli isik, ádette, baıaý, birneshe jyl ishinde ósedi. Aldymen, qaterli isik aldy jasýshalary výlvanyń terisinde ósedi. Bul výlvanyń ıntraepıtelıılik neoplazııasy nemese dısplazııasy atalady. Intraepıtelıılik neoplazııa árdaıym qaterli isikke aınala bermedi, biraq, ony erte satysynda emdeý qajet.
Aýrýdyń erte satysynda výlvanyń qaterli isiginiń sımptomdary bolmaıdy. Degenmen, kelesi sımptomdardy baıqasańyz, dárigerge kórinińiz:
- Výlvadaǵy shaǵyn túıin
- Výlvanyń qyshýy
- Etekkirge baılanysssyz qan ketýi
- Výlvanyń terisiniń ózgerýi, túsiniń ózgerýi, súıel nemese oıyq jara sekildi kórinetin túzilister
Dıagnostıka
Adam papılomasy vırýsy (VPCh) bolsa nemese úshkir kondılomamen buryn aýyrsańyz, aýrýǵa ushyraý qaýpi joǵary. Dáriger výlvanyń qaterli isigin medıtsınalyq tekserý jáne bıopsııa arqyly anyqtaıdy.
Emdeý densaýlyqtyń jalpy jaǵdaıyna jáne qaterli isiktiń satysyna baılanysty ár túrli bolady. Oǵan hırýrgııalyq emdeý, sáýlelik emdeý, hımııalyq emdeý jáne bıologııalyq emdeý kiredi. Bıologııalyq emdeý organızmniń qaterli isigimen ózdiginshe kúresýdegi qabiletin arttyrady.