Mazmuny
Otoskleroz – ortańǵy qulaqta súıektiń aýytqýly ósýimen baılanysty, sańyraýlyqqa aparatyn aýrý.
Qulaq syrtqy, ortańǵy jáne ishki bólimderden turady. Syrtqy qulaq qalqanynan jáne syrtqy estý kanalynan turady.
Otosklerozdyń paıda bolý sebepteri belgisiz. Degenmen, aýrýdyń tuqym qýalaý sıpaty týraly dálelder bar.
Otosklerozǵa shaldyqqan adamdardyń ortańǵy qulaǵyndaǵy keýekti súıektiń aýytqýly ósýi baıqalady. Bul dybys tolqyndarynyń túsýine jaýap retinde estý súıeginiń vıbratsııasyn (terbelisin) shekteıdi. Mundaı terbelis-tolqyndar estý úshin qajet.
Otoskleroz – jastardyń arasynda kezdesetin sańyraýlyqtyń keń taralǵan sebebi. Aýrý, ádette eresek ómirdiń erte kezeńinde bastalady. Ol erlerge qaraǵanda áıelderde jıi kezdesedi. Dert úrdisi eki qulaqty da qamtýy múmkin.
Bul aýrýdyń paıda bolýynyń qaýip faktorlaryna júktilik jáne bir otbasy músheleriniń estimeı qalýy jatady. Basqa etnıkalyq toptarǵa qaraǵanda eýropa násiliniń adamdary bul aýrýdyń damýyna beıimirek keledi.
- Estimeı qalý (birtindep ýshyǵady)
- Qulaqtyń shyńyldaýy
- Bas aınalýy
Qulaqtyń estýiniń jitiligin anyqtaý úshin jasalatyn test (aýdıometrııa /aýdıologııa) estimeýdiń dárejesin anyqtaýǵa kómektesedi.
Estimeýdiń basqa sebepterin eskerý úshin tekserýdiń arnaıy kórneki etý ádisi qoldanylady, bul – samaı súıeginiń kompıýterlik tomografııasy.
Otoskleroz baıaý damýy múmkin. Aýrýdy estýde máseleler paıda bolǵanǵa deıin emdeýdiń qajeti joq.
Ftorıd, kaltsıı nemese D dárýmeni sekildi dárilik preparattar estýdi joǵaltýdy báseńdetýi múmkin, biraq, olardyń tıimdiligi osy ýaqytqa deıin dáleldenbegen.
Estýdi joǵaltýdy túzetý úshin estý apparaty qoldanylýy múmkin. Bul aýrýdy emdemeıdi, onyń ýshyǵýyn da toqtatpaıdy, biraq, estýdiń buzylysyna baılanysty jaısyzdyqty jeńildetýge kómektesedi.
Úzeńgisúıektiń (estý súıegi) bóligin alyp tastaý boıynsha hırýrgııalyq operatsııa jáne ony protezge almastyrý kondýktıvtik sańyraýlyqty emdeı alady. Úzeńgi súıekti tolyǵymen alyp tastaý stapedektomııa atalady. Keıde onyń bóligi ǵana alynyp, tómengi bóliginde shaǵyn sańylaý jasalady. Bul stapedotomııa atalady. Keıde operatsııa lazerdiń kómegimen jasalady.
Otoskleroz emdelmese, birtindep, ýshyǵady. Hırýrgııalyq aralasý estýdi qalpyna keltirýge kómektesedi. Bas aýrýy men aınalýy operatsııadan keıin birneshe apta ishinde ótedi.
Operatsııadan keıingi asqynýlardyń paıda bolý qaýpin azaıtý úshin kelesi usynystardy oryndańyz:
- Operatsııadan keıingi 2-3 apta ishinde sińbirmeńiz.
- Respıratorlyq nemese basqa ınfektsııaǵa shaldyqqan adamdardan alshaq júrińiz.
- Eńkeıýden, sozylýdan nemese shıryǵýdan alshaq bolyńyz, bul bas aınalýyn týyndatýy múmkin.
- Shýly dybystardan nemese qysymnyń kúrt ózgerisinen alshaq bolyńyz. Operatsııadan keıin qalypqa kelgenshe tereńge súńgýmen aınalyspańyz, taýda kólik júrgizbeńiz, ushaqpen ushpańyz.
Operatsııanyń áseri bolmasa, estýdy tolyǵymen joǵaltý oryn alýy múmkin. Mundaı naýqastar sańyraýlyǵyn estý apparatynyń kómegimen meńgerýge úıretý qajet, olar dybystardy saý qulaqtan aýrý qulaqqa beredi.
- Tolyq sańyraýlyq
- Aýyzda ádettegideı emes dámniń paıda bolýy
- Operatsııadan keıingi ınfektsııa, bas aınalýy, qulaqtaǵy aýyrsyný jáne tromb túzilýi
- Nervterdiń zaqymdalýy
Kelesi jaǵdaılarda dárigerge baryńyz:
- Estimeı qalsańyz
- Operatıvtik emdeýden keıin qyzba, bas aınalýy, qulaqtaǵy aýyrsyný bolsa.
Otospongıoz; Stapedektomııa