Mazmuny
Júrek ustamasy ( mıokard ınfarkti ) júrek bulshyq etiniń qanmen qamtamasyz etilýiniń jetkiliksizdiginen jáne qan aǵymynyń tómendeýinen (ıshemııa) jáne bulshyq ettiń osy bóliginiń berishtenýinen (joıylýy) paıda bolady.
Júrek bulshyq etiniń berishtenýi - mıokard ınfarkty, al birinshi saǵatta ustamadan bolǵan ólim-jitim – kenetten júrekten bolǵan nemese koronarlyq ólim-jitim atalady.
Júrektiń qurylysy: qarynshalar, júreksheler, arterııalar men venalar. Arterııalar qandy - júrekten, al venalar – júrekke jetkizedi. Venalar otteginiń mólsheri tómen jáne kómirtektiń qostotyǵynyń mólsheri joǵary qandy jetkizedi. Arterııalar otteginiń mólsheri joǵary jáne kómir qyshqyl gazynyń mólsheri tómen qandy jetkizedi. Júrektiń ishki jaǵy klapandardan, kameralar men olarmen baılanysty tamyrlardan turady.
Koronarlyq (júrek) arterııalary júrek bulshyq etin qanmen qamtamasyz etedi. Oń koronarlyq arterııalar júrektiń oń jáne sol bólikterin qamtamasyz etedi; sol koronarlyq arterııalar qandy júrektiń sol jaǵyna jetkizedi.
Júrek ustamalarynyń kópshiligi kelesiden týyndaıdy
- trombylarmen (qan uıyndysy), olar koronarlyq arterııalardyń birin tejeıdi. Koronarlyq arterııalar – júrekke qan men ottegi túsetin jol. Eger qan aǵymy buzylatyn bolsa, júrekke ottegi jetpeıdi, al júrektiń jasýshalary baıaý ólim-jitimge ushyraıdy.
- Aterosklerozdyq túıindaqtardan (maıly-qatty óńez), olar koronarlyq arterııalardyń qabyrǵalarynda jınaqtalady. Bul óńez holesterınnen jáne basqa jasýshalardan turady. Óńezdiń baıaý jınalýy koronarlyq arterııalardyń birin tolyǵymen tejeýi múmkin.
Koronarlyq arterııalarda tamyrdyń qabyqsha zaqymdanǵan jaǵynda túıindaqtar túzilýi múmkin.
Koronarlyq arterııanyń tejelýi tinniń zaqymdanýyna jáne júrek bulshyq etiniń osy bóliginiń jıyrylý qabiletiniń tómendeýine aparady.
Júrek ustamalary paıda bolýy múmkin:
- Uıqy kezinde jáne demalǵanda
- Dene júktemesinen keıin (kúrt, salqyndaǵan aýa raıynda)
- Kenetten kóńil-kúı tolǵanysynda, aýrýda
Júrek ustamasyna kóptegen qaýip faktorlary aparýy múmkin:
- Joǵary qan qysymy (arterıaldyq gıpertenzııa)
- Qandaǵy maıdyń joǵary deńgeıi, mysaly, holesterınniń joǵary deńgeıi
- Temeki shegý
- Artyq salmaq (semizdik)
- Qant dıabeti
- Az qımyldy ómir salty
- Kóńil-kúı kúızelisi
- Psıho-áleýmettik faktorlar
- Tuqym qýalaý beıimdiligi
Aýyrsyný – júrek talmasynyń sheshýshi sımptomy. Ol ortasha bolýy múmkin, bul kezde naýqastar qysylý, shanshý sezimine shaǵymdanady. Kóbinese, olar naqty aýyrǵan jerin qolymen kórsete alady.
Aýyrsyný 20 mınýtten uzaqqa sozylady. Demalý jáne nıtroglıtserın atalatyn dáriler júrek talmasynan aýyrsynýdy jeńildete almaıdy. Sımptomdar ótip, qaıtalanýy múmkin.
Ustamanyń basqa sımptomdary:
- Úreılený, alańdaý
- jótel
- esten taný
- sandyraq, bas aınalýy
- júrek aınýy, qusý
- júrektiń qatty soǵýy (júre tez nemese udaıy emes soǵý sezimi)
- entigý
- tersheńdik
Keıbir adamdar (egde jastaǵy, dıabetke shaldyqqandar, áıelder) keýdede aýyrsynýdy sezbeýi múmkin. Nemese ádettegi emes sımptomdary bolýy múmkin (entigý, sharshaý jáne álsizdik). Sımptomsyz ótetin júrek ustamasy «únsiz júrek ustamasy» atalady.
Dáriger stetoskoptyń kómegimen naýqastyń júregin tyńdaıdy. Dáriger júrektegi shýdy, ókpedegi aýytqýly dybystardy tyńdaýǵa tyrysady. Naýqastyń tamyr soǵýy birkelki bolmaýy múmkin. Naýqastyń arterıaldyq qysymy júrek ustamasy kezinde qalypty, tómen nemese joǵary bolýy múmkin.
Júrektiń zaqymdaný dárejesin anyqtaý úshin elektrokardıogramma jasalady.
EKG arqyly júrek ustamasynyń túrli fazalaryn kórýge bolady:
’’* asa jiti fazasy júrek ustamasynan keıin birden bastalady
- jiti fazasy júrek ustamasynan keıin birneshe saǵattan birneshe kúnge deıin bolady
- sheshilgen fazasy júrek ustamasynan keıin birneshe kún ótkende bolady
- turaqtanǵan sozylmaly fazasy – ustamanyń sońǵy fazasy, ádette, júrektiń qalypty EKG qaraǵanda qaıtymsyz derttik ózgeristerdi kórsetedi.’’
Qandaǵy troponın deńgeıi naýqasta júrek tinderiniń zaqymdanýy bolýyn kórsete alady. Bul test naqty júrek ustamasy bolýyn rastaıdy.
Kórsetimine qaraı naýqasqa koronarografııa júrgizilýi múmkin. Bul test kezinde arnaıy boıaǵysh jáne rentgen qoldanylady, júrek arqyly qan aǵýyn kórý úshin. Bul arqyly sizge bolashaqta qandaı em-sharalar qajet bolatyndyǵyn anyqtaýǵa bolady.
Aýrýhanada jasalatyn basqa testiler:
- Ehokardıografııa (júrek ÝDT (ÝZI))
- Dene tózimdiligine test
Júrek ustamasy – shuǵyl medıtsınalyq jaǵdaı. Eger ózińizde nemese basqa adamnyń júrek ustamasy jaǵdaıyna kýá bolsańyz, kelesi áreketti oryndańyz:
- Shuǵyl túrde jedel járdemdi shaqyryńyz.
- kútpeńiz. Júrek ustamasynyń alǵashqy saǵattarynda kenetten bolatyn ólim qaýpi joǵary.
- Ózdigińizshe nemese óz kóligińizde aýrýhanaǵa jetýge tyryspańyz.
- Dáriger kelgenge deıin alǵashqy járdemdi jasaý qajet — naýqasty jatqyzyp, terezeni ashyp, jaǵasynyń túımesin aǵytyp, beldigin sheshý qajet.
- Jatqan kezde til astyna nıtroglıtserın salý qajet — jarty saǵat ishinde bes tabletkadan aspaıtyndaı.
Shuǵyl járdem bóliminde naýqasqa kelesi sharalar jasalady:
- Júrek yrǵaǵyn qadaǵalaıtyn apparatqa jalǵanady, dárigerler júrek jaǵdaıyn baqylaýy úshin.
- Ottegini beredi, júrek jumysyn jeńildetý úshin.
- Fızeritindidegi preparattary bar tamyzǵyny qoıady.
- Keýdedegi aýyrsynýdy basý úshin nıtroglıtserın jáne morfın egiledi.
- Atsetılsalıtsıl qyshqyly taǵaıyndalady. Qarsy kórsetimderi bolsa, tromby túzilýiniń aldyn alatyn basqa preparat taǵaıyndalady.
Ustamadan keıin 3 saǵat ishinde trombolıtıkalyq emdeý qoldanylady. Bul – tamyr aǵynynyń ishinde trombyny eritý esebinen qan aǵynyn qalpyna keltirýge baǵyttalǵan emdeý.
Shuǵyl járdem etý úshin dárigerler angıoplastıkany jáne stentteýdi jasaýy múmkin.
Angıoplastıka — ushynda keńeıtiletin ballony bar, jińishke kateterdi qoldanýmen zaqymdanǵan arterııany ashý sharasy. Angıoplastıka – júrek ustamasynyń saldaryn emdeýdiń tıimdi ádisi. Bul operatsııany aýrýhanaǵa kelgennen keıin 90 mınýt ishinde jasaý qajet. Júrek ustamasynan keıin 12 saǵattan artyq ýaqyt ótpeýi qajet.
Keıde angıoplastıka stentteýmen tolyqtyrylady. Stentteý – arterııaǵa metall stent qoıý, arterııanyń sańylaýy arqyly jetkilikti qan aǵynyn qamtamasyz etý úshin, ádette, stent arterııaǵa qoıylady jáne onyń qaıta tejelýiniń aldyn alý úshin qaldyrylady.
Júrek ustamasynan keıin
Júrek ustamasynan keıin birneshe kún ótkende naýqastyń jaǵdaıy turaqtansa, aýrýhanadan shyǵarýy múmkin.
Júrek ustamasy bolǵan adamǵa dárilerdi ómir boıy qabyldaý qajet bolady. Qabyldaıtyn dárilerdi toqtatý nemese mólsherin azaıtý úshin dárigermen keńesý qajet.
Júrek ustamasynan keıin naýqas álsizdikti sezinip, kóp nársege mazasyzdanýda bolady. Bul sezimniń bári qalypty. Olar 2-3 aptadan keıin ótedi. Sondaı-aq, naýqas aýrýhanadan shyqqan kezde sharshaýdy sezinedi.
Dárigerler naýqasqa kelesideı aqparat beredi:
- Dárini qalaı qabyldaý týraly
- Júrekke durys emdámdi qalaı qadaǵalaý qajet
- Qandaı dene jattyǵýlaryn oryndaý qajet
- Júrek aýrýynda ne isteý qajet
- Temeki shegýdi qalaı qoıý jóninde
Júrek ustamasynan keıin qaıtalaný yqtımaldyǵy artady. Boljamy kóbinese, júrek bulshyq etiniń, qaqpaqshalarynyń zaqymdanǵan jerine jáne kólemine baılanysty.
Ádette, júrek ustamasy bolǵan adam birtindep qalypty tirshiligine oralady, onyń ishinde, jynystyq belsendilikke de.
Eger zaqymdaný kólemi úlken bolsa, júrek jetkiliksizdigi jáne júrek yrǵaǵynyń buzylysy damýy múmkin, olar ómirge qaýipti.
Eger ózińizde nemese jaqyndaryńyzda joǵaryda atalǵan sımptomdardy baıqasańyz, shuǵyl túrde jedel járdemdi shaqyrý qajet.
Aldyn alý
Bul aýrýdyń aldyn alý alǵashqy jáne ekinshi bolyp bólinedi. Alǵashqy túri mıokard ınfarktiniń paıda bolýyna jol bermeýge, ekinshisi – ustamanyń qaıtalanbaýyna baǵyttalady.
Aldyn alý júrek-qantamyr aýrýlarynan zardap shegetin naýqastarmen qatar saý adamdarǵa da qajet, aldyn alý júrek ustamasynyń paıda bolý qaýpin arttyratyn
faktorlardy joıýǵa negizdeledi:
- Dene salmaǵyn baqylaý.
- Udaıy dene júktemeleri
- Zııandy ádetterden arylý
- Qandaǵy holesterın deńgeıin baqylaý
- Arterıaldyq qysymdy baqylaý.
- Qandaǵy qant deńgeıin baqylaý
- Emdám
- Atsetılsalıtsıl qyshqyly bar preparattardy qabyldaý.