Mazmuny
Úreılený (mazasyzdaný) buzylysy – psıhıkalyq buzylys, belgili bir nysandarmen nemese jaǵdaımen baılanysty emes, udaıy úreılený (mazasyzdaný) sezimimen sıpattalady.
Úreılený (mazasyzdaný) buzylysy – asa keń taralǵan qubylys, tuqym qýalaıdy. Sondaı-aq, onyń sımptomdarynyń damýyna kúızelis te yqpal etedi.
Erlerge qaraǵanda áıelder jıi ushyraıdy. Bul psıhıkalyq buzylys kez kelgen jasta kezdesedi, onyń ishinde, balalarda da.
Basty sımptomy – qandaı da bir sebepsiz, udaıy tolqý nemese shıryǵý sezimi. Kúıgelektený jáne tolqý sezimi birtindep jınaqtalady, materıaldyq turǵydan, densaýlyq tarapynan bolatyn otbasyndaǵy nemese jeke ómirimizdegi máselelerden, t.b. Adamdardyń kópshiligi jastaıynan bolǵan udaıy jáne toqtamaıtyn tolqý sezimi týraly aıtady. Tolqý úshin sebep bolmasa da, adam óziniń kóńil-kúıin baqylaýy qıynǵa túsedi.
Úreılený (mazasyzdaný) buzylysynyń basqa sımptomdary:
· Júrek soǵýynyń jıileýi;
· tersheńdik;
· tremor (dirildeý);
· tynys alýdyń qıyndaýy, kómeıde túıilgendeı sezim nemese jutýdyń qıyndaýy;
· keýdedegi aýyrsyný jáne jaısyzdyq;
· júrek aınýy nemese abdomınaldyq jaısyzdyq (asqazandaǵy kúıý sezimi, aýyrsyný, ish qatýy);
· bas aınalýy nemese esten taný;
· zattardyń shynaıylyq emestigi sezimi, nemese adamnyń «ózinen» alystaý sezimi, nemese ózin naqty «osy jerde emestigin» seziný;
· baqylaýdy joǵaltýdan úreılený, esten adasýdan úreılený, ólim-jitimge ushyraýdan úreılený;
· ysyný nemese qaltyraý;
· jansyzdanyp, uıyp qalýdy nemese shanshýdy seziný;
· bulshyq ettiń shıyrǵýy nemese aýyrsyný;
· kúıgelektený sezimi, «shekten shyǵatyndaı» nemese psıhıkalyq shıryǵý;
· nazardy shoǵyrlandyrýdyń múmkin bolmaýy nemese mazasyzdaný seziminiń saldarynan oılana almaý;
· udaıy ashýshańdyq;
· uıqynyń buzylysy, sharshaý;
· bas aýyrýy.
Dáriger kelesini ótkizedi:
· naýqasty qarap, psıhıkalyq jaǵdaıyn taldaıdy;
· birneshe testiler (uqsas shaǵymdar aıtylatyn basqa aýrýlardy eskerý úshin).
Emdeýdiń maqsaty – naýqastyń psıhıkalyq densaýlyǵyn qalpyna keltirý.
Dárilik preparattar jáne tanymdyq-minez-qulyqtyq emdeý qoldanylady (adamnyń oılaýyn, nanymyn, minez-qulyǵyn túzetý).
Dárilerdi qabyldaý – emdeýdiń mańyzdy bóligi. Emdeý bastalǵannan keıin preparattardy qabyldaýdy kúrt toqtatýǵa bolmaıdy. Dárigerler taǵaıyndaıtyn dáriler:
· antıdepressanttar, serotonındi jáne noradrenalınniń keri qamtylýynyń selektıvtik tejegishteri– bul preparattar úreılený (mazasyzdaný) buzylysy kezinde baıqalatyn organızmdegi serotonın men noradrenalınniń tapshylyǵyn joıady;
· qurysýǵa qarsy preparattar, olar úreılený (mazasyzdaný) buzylysynyń aýyr túrin emdeý úshin qoldanylady.
Eger antıdepressanttar sımptomdarǵa kómektespese, benzodıazepınderdi qoldanady – bul preparattar júıke jasýshalarynyń qozǵyshtyǵyn azaıtady. Olardy qysqa kýrspen qoldanady, sebebi, uzaq ýaqyt boıy qabyldaý táýeldilikke aparýy múmkin.
Tanymdyq -minez-qulyqtyq emdeý (adamnyń oılaýyn, nanymyn, minez-qulyǵyn túzetý) naýqasqa óziniń minez-qulyǵynyń sebebin túsinýge jáne kóńil-kúıin baqylaýǵa alýǵa kómektesedi. Ádette, 10-20 seans ótkiziledi. Bul emdeý kezinde naýqas kelesige úırenedi:
· ómirdegi kúızeliske ózindik qate serpindi baqylaýǵa alýdy qalpyna keltirý jáne túsiný ;
· qorshaǵan adamdardyń minez-qulyǵyn nemese ómirlik oqıǵalardy túsiný;
· panıka sezimin týyndatatyn oılardy anyqtap, almastyrý;
· ózin-ózi baǵalaýdy arttyrý;
· kúızelisti meńgerý jáne sımptomdar kezinde bosańsý;
· sımptomdardyń qaıtalanýyna aparýy múmkin mańyzdy emese máseleler týraly oılaýdy toqtatý.
Osyndaı jaǵdaıdy týyndatýy múmkin keıbir medıtsınalyq preparattardy, kofeındi, esirtkilik zattekterdi tutynýdy toqtatý aýrýdyń barysyn jeńildetedi.
Salaýatty ómir salty – dene jattyǵýlary, demalys, tıimdi tamaqtaný – mazasyzdaný sezimin azaıtady.
Úreılený (mazasyzdaný) buzylysynan arylý dárejesi psıhıkalyq buzylystyń aýyrlyǵyna táýeldi. Úreılený (mazasyzdaný) buzylysy qaıtadan paıda bolýy jáne emdeýge az kónýi múmkin. Degenmen, naýqastardyń kópshiligi dárilik preparattardy qabyldaýdan jáne tanymdyq-minez-qulyqtyq emdeýden keıin aýrýdyń sımptomdarynan arylady.
Úreılený (mazasyzdaný) buzylysy depressııaǵa nemese psıhıkalyq-belsendi zattekterdi shamasynan kóp qabyldaýǵa, úıirlikke aparýy múmkin.
Udaıy tolqý sezimi kúndelikti ómir saltyna kedergi keltiretin bolsa, dárigerge kóriný qajet.
Kúızelistiń aldyn alý nemese basý úshin salaýatty ómir saltynyń qurambólikteri kiretin aldyn alý sharalaryn ótkizý usynylady:
· udaıy dene júktemeleri
· úılesimdi jáne tıimdi tamaqtaný
· ómirge durys kózqarasty jáne ómirge qýana bilýdi qalyptastyrý.
Aqparat kózi: AQSh Ulttyq densaýlyq ınstıtýttarynyń málimetter qory:
http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/
Materıaldy daıyndaǵandar:
Zeınab Mahmýdova, HealthSity jobasynyń derbes úılestirýshisi
Alfııa Abdrahmanova, HealthSity jobasynyń derbes úılestirýshisi
Redaktsııalyq alqa:
Almaz Sharman, medıtsına professory
Lázat Aqtaeva, m.ǵ.d.
Sálim Smaıylov, b.ǵ.k.
Shyńǵys Jumaǵulov, zdrav.kz portalynyń kontent-menedjeri.