Mazmuny

Jalpy aqparat

Sebepteri

Sımptomdary

Dıagnostıkasy

Emdeý

Aýrýdyń boljamy

Múmkin bolatn asqnýlar

Dárigerge qashan tekserilý kerek

Aldyn alý

Jalpy aqparat
Úrpiniń tarylýy – nesep shyǵarý arnasynyń tarylýy nemes kishireıýi. Bul jaısyzdyq erlerde jıi kezdesip jatady, al áıelderde sırek ushyrasady.
Búıekten shyqqan árbir nesep tamshysy nesep jolymen qýyqqa túsedi. Qýyq – bul eki shaptyń ortasynda, ústińgi jaǵynda ornalasqan jynys múshesi. Odan nesep shyǵarylady. Qýyq úsh qabattan turady: syrtqy uıyma qabyǵy, bulshyq ettik qabat, ishki shyryshty qabyq. Bulshyq ettik qabat qysylǵanda nesep shyǵarylady. Nesep qýyqtan basqa tútik arqyly – nesepaǵar arnasy (úrpi) arqyly shyǵarylady. Áıelderdiń úrpisi jatyr qaqpasy aldyndaǵy, klıtor aldynan, jynys jyryǵynan, eki kishkene erinsheniń otrasyndaǵy syrtqy tesikten ashylady. Al erlerdiki, jynys múshesiniń basynan ashylady. Áıelderdiń nesep aǵar arnasy tek nesep shyǵarý qyzmetin atqarady. Erkekterdiń aǵzasyndaǵy úrpi neseppen qatar, sháýet shyǵarý qyzmetin de atqarady.
пи

Sebepteri
Aýrýdyń basty sebepteri:
• Shaptyń zaqymdanýynan nemese jaraqat alýynan;
• Juqpaly aýrýlardyń saldarynan (gonoreıa, hlamıdıoz, týberkýlez);
• Qýyqqa quralmen tekserý júrgizgende ınfektsııa juqtyrǵannan;
• Isikten (keı jaǵdaılarda ǵana);
• Teriniń qabynbaly zaqymdanýynan (úrpiniń syrtqy tesiginiń tarylýyn týyndatady);
• Úrpiniń týma aqaýy;
• Sáýlelený (óte sırek jaǵdaıda).
Sebepterdiń kóbisi úrpiniń berishti-tyrtyqty ózgeristerine (ıkemsiz dáneker tinderdiń taralýyna) ákelip soǵady

Sımptomdary
• Nesep shyǵarýdyń qıyndaýy;
• Nesepaǵar arasynan túrli bólindilerdiń shyǵýy (shyrysh, iriń t.b.)
• Jıi nesep shyǵarý;
• Nesep shyǵarǵanda aýyrsyný;
• Sháýet shyǵarǵanda qan aralasýy;
• Qoıý, qandy neseptiń shyǵýy;
• Nesep shyǵara almaý;
• Nesepti ustaı almaý (nesep shyǵarýdy baqylaýda ustaı almaý);
• Asqazannyń astyńǵy jaǵynyń aýrýy;
• Shap jaqtyń aýrýy;
• Neseptiń aqyryndap tama berýi (kútpegen jerden nemese aqyryndap damýy múmkin);
• Neseptiń túıirlenip, súzilip shyǵýy;
• Jynys múshesiniń isinýi.

Dıagnostıkasy
Dáriger syrtqy jynys múshelerin tekseredi, shap jaqty reaktaldi (artqy tesik arqyly) saýsaqpen tekseredi.
Dáriger tekserý barysynda tómendegideı jaıttardy anyqtaýy múmkin:
• Nesepaǵar arnasynan bólindiniń shyǵýyn;
• Jynys múshesiniń qyzarýy nemese isinýi;
• Jynys múshesiniń qattylyǵyn;
• Shap jaqtaǵy lımfa túıinderdiń úlkeıýin;
• Qýyq asty beziniń úlkeıýin (qýyq asty bezin saýsaqpen sıpap qaraý arqyly tik ishek jolynan 3-4 sm. qashyqtyqta tik ishek aldynan tekseredi).Normada onyń kontýrlary anyq, bóligi sımmetrııaly, tyǵyz-serpimdi; aýyrtpalyqsyz keledi.
Aýrýdy anyqtaý úshin mynadaı tekserýler júrgizilýi yqtımal:
• Qan taldamasy;
• Nesemtegi tamshylardyń bakterıaldyǵy;
• Hlamıdoz ben gonoreıaǵa test ótkizý;
• Qýyqtyń úlkeıip ketpeýin anyqtaý úshin, qýyqty ÝDZ-ǵa túsirý
• Qýyqty ÝDZ teksertý kezinde nesep aǵardyń qalǵan mólsheri tolady
• Ýrofloýmetrııa – bul zár shyǵarý kezinde nesep aǵynynyń jyldamdyǵyn dınamıkalyq tirkeý. Naýqas ýrofloýmetr apparatynyń shuńqyryna - sıedi. Ýroflýometr nesep shyǵarý kórsetkishterin tirkeıdi jáne olardy kompıýterge jiberedi, ol aqparatty keste túrinde tanytady. Shyǵarylǵan neseptiń jalpy kólemi ólshenedi, neseptiń ortasha jyldamdyq aǵyny zár shyǵarýdyń uzaqtyǵynyń buzylý-buzylmaǵandyǵyn anyqtaýǵa kómektesedi. Bul ádisi arqyly úrpi men qýyqtyq bulshyq et arasynadǵy úılesimdilikti, olardyń jıyrylmaly qasıetin baǵalaýǵa múmkindik týady. Zár shyǵarý jyldamdyǵynyń tómendeýinen qýyqtyń jıyrylmaly qabletiniń tómendeýi men isiktiń paıda bolǵandyǵyn anyqtaýǵa bolady.
• Retrogradty ýretrogramma (úrpiniń týma aqaýyn anyqtaýǵa baǵyttalǵan ádis)

Emdeý
Úrpiniń tarylýyn jazý úshin birneshe túrli negizgi emdeý ádisterin qoldansa bolady. Ádis jekeshe túrde qoldanylady, jáne tarylýdyń qaı jerde oryn alǵandyǵyna da baılanysty, sondaı-aq, bezderdiń túırlený protsesi men basqa da zaqymdalǵan tinderdiń jaǵdaıyna qarasty boldy.

Qazirgi ýaqytta úrpiniń tarylýyna mynadaı ádister qoldanylady:
Súmbileý ádisi (úrpiniń ótimdiligin tekserý) súmbi-dılatatorlar (ózek keńeıtkish) nemese arnaıy úrpilik ballondy keńeıtkish katetorlardy (elastındi tútikshe, úrpiniń ishine endiriledi de, ony keredi) paıdalaný. Bul ádis, úrpidegi jalǵyz tarylýdy emdeý úshin paıdalanylady.

Úrpini ishten tilý – bul endoskopııalyq ádis, kózben kóre otyryp, úrpiniń tarylǵan jerin tilip, keńeıtedi. Optıkalyq tútikshe – nesep aǵar arnasynan úrpiniń basyna deıin júrgiziledi. Arnaıy «pyshaq» nemese sáýle («sáýlemen tilý»), úrpiniń túp jaǵyna ornalastyrylady da, quraldyń jenden jerine deıin, úrpiniń ashylǵansha berishti tinderdi tilip otyrady. Tarylǵan jer tilingennen keıin jáne nesepaǵar arnasyndaǵy tilikter jazylǵansha birneshe kúnge deıin súrpeli karter qoıylady. Bul emdeý ádisinen keıin asqyný qaýpi tek tarylý qaıtalanýy múmkin. Biraq ol úrpiniń tereńgi jaǵynyń zaqymdanýyna baılanysty.

Ashyq jedel em – úrpiniń tarylýyn emdeýdegi eń senimidi ádis bolyp tabylady. Úrpiniń sańylaýy transplantattardy (deneniń basqa bóligindegi tin kesinin aýystyryp salý) qoldanǵannan keıin qaıta qalpyna kelýi múmkin. Nemese «alyp tastaý» ádisi (rezektsııa) tigilgennen keıin úrpiniń zaqymdanǵan jerin túp-tamyrymen alyp tastaý kózdeledi.

Múmkin bolatn asqynýlar
Úrpiniń tarylýynan nesep arǵar arnasy túgeldeı bitelip qalýy múmkin. Atalmysh aýrýdy ýaqyt kúttirmeı emdeý kerek.

Dárigerge qashan qaralý kerek
Eger sizde úrpiniń tarylý sımptomdary kezdesip jatsa, dárigerge dereý qaralyńyz.

Aldyn alý
Aýrýdyń sebebi bolyp tabylatyn ınfektsııanyń aldyn alý úshin jynystyq qatynasqa asa mán bergen jón, ol úshin múshe qapty paıdalanyńyz, qytynasqa túsetin serigińizdiń aýrý juqtyratyn-juqtyrmaıtynyn bilip alyńyz.
Úrpiniń tarylýyn emdeý arqyly qýyqtyń ne bolmasa búırektiń aýrýlarynyń asqyný qaýpiniń aldyn alýǵa bolady.

Nesep shyǵarýdyń qıyndaýy (erlerde)

Tegter:
úrpiniń tarylýy
úrpini tilý
úrpi tarylýynyń sımptomdary
úrpi tarylýynyń emi
nesepaǵar arnasynyń tarylýy
nesep shyǵarýdyń qıyndaýy
neseptiń júrmeı qalýy
nesep shyǵarǵanda aýyrsyný sezimi