Mazmuny
Taǵamdyq ýlaný bakterııalarmen, vırýstarmen nemese ýyttarmen zalaldanǵan ónimderdi tutynǵanda paıda bolady. Kópshilik jaǵdaıda taǵamdyq ýlanýdy kelesi bakterııalar týyndatady: altyn tústi stafılokokk (Staphylococcus aureus) jáne ishek taıaqshasy (Escherichia coli).
Ishek taıaqshasynyń negizgi kózi – juqpalanǵan (juqpalanǵan adamdardyń) janýarlardyń nájisteri. Sondaı-aq, ol tazartylmaǵan sýda bolady.
Altyn tústi stafılokokk bakterııalary ádette, adamdardyń terisinde bolady, al tamaqqa túskende ýytty óndirip, osy aýrýdy týyndatady. Taǵamdyq ýlaný juqpalanǵan taǵam organızmge túskende oryn alady. Aýrý zalaldanǵan taǵamdy tutynǵannan keıin bir adamda nemese adamdardyń tobynda paıda bolýy múmkin. Kóbinese, taǵamdyq ýlaný joryqtarda, ashana, dámhana, t.b. qoǵamdyq tamaqtaný oryndarynda tamaqtanǵanda paıda bolady.
Bakterııalardyń taǵamǵa túsý joldary:
- Qolyn durys jýmaǵan adam daıyndaǵan kez kelgen taǵam
- Jýylmaǵan as úı jabdyǵymen, taqtaıshalarda, t.b. aspaptarmen daıyndalǵan kez kelgen taǵam
- Ónimderdi daıyndaý kezinde nemese jýǵanda (kókónister men jemister) nashar sýdy qoldaný
- Sút ónimderi nemese quramynda maıonez bar ónimder, tońazytqyshta tym uzaq saqtalǵan
- Muzdatylǵan nemese salqyndatylǵan ónimder, sáıkes temperatýrada saqtalmaǵan, nemese durys qyzdyrylmaǵan
- Tolyq pisirilmegen et nemese jumyrtqa
Joǵary qaýipke beıim:
- Sábıler jáne 5 jasqa deıingi balalar
- Egde jastaǵy adamdar
- Dıabet nemese búırek aýrýy sekildi kúrdeli aýrýlary bar adamdar
- Immýnıteti álsiregen adamdar.
Ádette, zalaldanǵan taǵamdy tutynǵannan keıin 2-6 saǵat ishinde kelesideı kórinis beredi:
- Júrek aınýy
- qusý
- dıareıa (ish ótýi)
- ishtegi aýyq-aýyq aýyrsyný jáne túıilý
- qyzý
- bas aýyrýy
- álsizdik
Taǵamdyq ýlanýdyń naqty qozdyrǵyshyn anyqtaý úshin kelesi taldaýlar júrgiziledi:
- nájistiń
- qusyqtyń
- qannyń (vırýs pen ýytty anyqtaýdyń ekspress-taldaýy)
- aýyrǵandar tutynǵan taǵam ónimderiniń
Ádette, taǵamdyq ýlanýdyń sımptomdary birneshe kún ishinde ótedi. Jumsaq emdám ustanǵan jón: qıyn qorytylatyn jáne titirkendiretin ónimderdi tutynbaý qajet.
Organızmdegi sý úılesimin qoldaý úshin aýrýdyń barysynda sýdy kóp ishý qajet – kúnine 2-3 lıtrden. Regıdrondy qoldaný kóp qusý men dıareıa kezindegi elektrolıtterdi joǵaltýdy tolyqtyrady.
Organızmnen ýyttardy shyǵarý jáne sımptomdardyń aýyrlyǵyn azaıtý úshin enterosorbentter (enterosgel, belsendirilgen kómir) qoldanylady.
Mıkrobqa qarsy preparattardy emdeýshi dáriger ǵana taǵaıyndaıdy, jáne taǵamdyq ýlanýdyń aýyr jaǵdaılarynda qoldanylady.
Adamdardyń kópshiligi durys emdelgende 12-48 saǵat ishinde taǵamdyq ýlanýdan tolyǵymen aıyǵady. Alaıda, taǵamdyq ýlanýdyń aýyr ótýinde kúrdeli asqynýlar bolýy múmkin. Saý adamdarda taǵamdyq ýlanýdan ólim-jitimge ushyraý asa sırek bolady.
Jıi kezdesetin asqynýy – sýsyzdaný.
Taǵamdyq ýlaný kezinde kúrdeli asqyný sırek bolady. Olarǵa jatatyndar:
- asqazan-ishek qan ketýi
- júıke júıesiniń zaqymdanýy
- búırektegi máseleler
- Artrıt (býynnyń qabynýy)
- Perıkardıt (júrekti jabatyn qabyqshanyń qabynýy)
- Tynys alýdyń kúrt buzylýy
- Bulshyq ettegi álsizdik
- Joǵary temperatýra
- Qan aralas kóp ish ótýi
- Júkti áıelder men balalardaǵy taǵamdyq ýlaný
- Organızmniń kúshti sýsyzdanýy jáne sý tárizdi jıi ish ótýi
- Kelesi ýyttaný belgileriniń bolýy: kúshti bas aýyrýy, bas aınalýy, salqyn jáne ylǵaldy ter, esten taný jaǵdaılary.
- Gıgıenany qadaǵalap, tamaq aldynda qol jýý qajet
- Kókónister men jemisterdi tutyný aldynda muqııat jýý qajet
- Ónimderdi tońazytqyshta durys temperatýrada saqtaý
- Taǵamdy durys qyzdyryp óńdeý
- Qoǵamdyq tamaqtanýdyń kúmándi oryndarynan alshaq bolý
- Júkti jáne emizetin áıelderge erekshe saq bolyp, kez kelgen taǵamdyq ýlanýdan alshaq bolý qajet.