Mazmuny

Podagra degenimiz ne?

Sımptomdary

Sebepteri jáne qaýip faktorlary

Emdeý

Podagra ustamasy bolmas úshin ne isteý qajet?

Asqynýlary


Podagra degenimiz ne?

Podagra – nesep qyshqylynyń krıstaldarynyń bir nemese birneshe býyndarda jınaqtalýymen sıpattalatyn artrıttiń túri. Nesep qyshqyly organızmdegi pýrınniń ydyraýynyń sońǵy ónimderi. Bul zattek ádette, qanda ydyraıdy jáne neseppen shyǵarylady. Podagraǵa shaldyqqan adamdarda nesep qyshqyly jınaqtalady, keıin olardan býyn qýystarynda úshkir krıstaldar jınaqtalady. Osydan baryp zaqymdanǵan býyndarda aýyrsyný jáne isiný paıda bolady.


Sımptomdary

Podagranyń ustamasy degenimiz ne?

Podagranyń sımptomdary kenetten (kóbinese, túnde) paıda bolýy múmkin. Ádette, úlken baqaıdyń býyny zaqymdanady, biraq, aýyrsyný qol-aıaqtyń býyndarynda, tobyqta, tize býynynda, bilek býynynda paıda bolýy múmkin. Zaqymdanǵan býyn qyzaryp, aýyrsynyp, ustaǵanda ystyq bolady. Aýyrsyný býyndy ustaǵanda kúsheıedi.


Sebepteri jáne qaýip faktorlary

Podagra kimde paıda bolýy múmkin?

Eger pýrınderge baı taǵamdy tutynatyn bolsańyz, podagranyń damý qaýpi artady. Bul kelesi ónimder: albyrt, sardınder, sorpalyq et ónimderi, qoıanshóp, sańyraýqulaq, seld. Sondaı-aq, artyq salmaq bolsa, holesterınniń deńgeıi joǵary bolsa, dıabet, joǵary arterıaldyq qysym bolsa, sondaı-aq, alkogoldiń shamadan tys mólsherin tutynýda podagranyń damýyna beıim bolasyz. Áıelderge qaraǵanda erlerde podagra jıi kezdesedi. Áıelder etekkir toqtaý shaǵynda podagranyń damýyna beıim. Sondaı-aq, podagra - tuqym qýalaýǵa beıimdilik bolatyn aýrý.

Podagraǵa aparýy múmkin dárilik preparattar:

• Joǵary arterıaldyq qysymdy emdeýge arnalǵan keıbir dıýretıkter

• Nıatsın (V toby dárýmenderiniń kesheni)

• Aspırın (tómen mólsherlemesinde)

• Almastyrylǵannan keıin jańa aǵzanyń ajyraýynyń aldyn alý úshin taǵaıyndalatyn tsıklosporın

• Qaterli isikti emdeýý úshin qoldanylatyn keıbir preparattar

• Pırazınamıd jáne etambýtol, týberkýlezdi emdeý úshin qoldanylatyn.


Emdeý
Podagra ustamasy bolsa, ne isteý qajet?

Emdeýdi erte bastaǵan saıyn, aýyrsyný da tezirek ótedi. Dáriger býyndardaǵy qabyný men aýyrsynýdy azaıtý úshin dárilik preparattardy taǵaıyndaıdy. Durys emdegen kezde podagranyń ustamasy birneshe kún ishinde ótýi tıis. Ustama kezinde janýar aqýyzynyń mólsheri mol tamaqty tutynýdy azaıtyp, alkogoldi tutynýdy tolyǵymen toqtatý qajet.

Ustama kezinde qatań tósek tartý usynylady. Býynǵa muz qoıý qajet, bul aýyrsynýdy jeńildetedi. Zaqymdanǵan tusty joǵar qoıý qajet, mysaly, astyna jastyq qoıý kerek. Sondaı-aq, ıbýprofen jáne naproksen sekildi aýyrsynýdy basatyn preparattar kómektesedi.


Podagra ustamasy bolmas úshin ne isteý qajet?

Dáriger podagranyń ustamasynyń aldyn alatyn dárilik preparattardy taǵaıyndaýy múmkin. Bul dáriler býyndardan nesep qyshqylyn shaıady, onyń organızmdegi mólsherin azaıtady, isinýdi basady. Aspırın bul preparattardyń jumysyna kedergi keltiretindikten, olardy qatar tutynýǵa bolatyndyǵy týraly dárigermen keńesińiz.

Artyq salmaq bolsa, aryqtaý qajet. Eger joǵary arterıaldyq qysym bolsa, holesterınniń deńgei artqan nemese dıabetke shaldyqqan bolsańyz, emdeý kýrsyn ótý qajet jáne ári qaraı emdám saqtaý qajet (tuzdy men maılyny shekteý). Alkogol tutynýdan jáne pýrınderdiń mólsheri joǵary bolatyn ónimderdi qabyldaýdan alshaq bolyńyz. Sýdy kóbirek ishińiz, ol nesep qyshqylyn organızmnen shyǵarýǵa kómektesedi.


Asqynýlary

Aýrýdy emdemegen jaǵdaıda ne bolady?

Emdelmegen jaǵdaıda podagranyń ustamasy birneshe kún nemese apta boıy sozylady. Aýrý kórshi býyndarǵa taraýy múmkin, aýrý uzaqqa sozylýy múmkin.

Eger podagranyń ustamasy kóptegen jyldar boıy oryn alsa, tofýstar (ósindi, shor) damýy múmkin. Bul teri astynda túıin túzetin, nesep qyshqylynyǵ krıstaldary. Tofýstar ádette, baqaıda, saýsaqta nemese shyntaqta bolady. Nesep qyshqylynyń nesep joldarynda jınaqtalýynan búırek aýrý damyp, búırekte tas túzilýi múmkin. Podagranyń uzaq ýaqyt boıǵy barysynda úrdiske býynnyń mańaıyndaǵy súıekter qamtylýy múmkin.