Mazmuny
Tynys alý júıesiniń túrli aýrýlarynan týyndaıtyn buzylystar
Tynys alý – kúrdeli úrdis. Eger jaraqat, aýrý nemese basqa faaktorlar osy úrdistiń kez kelgen bóligine áser etse, tynys alýda máseleler paıda bolady.
Ókpe konýs tárizdi keýekti qos aǵza, keýde qýysynyń oń jáne sol bóliginde ornalasqan. Ókpe – tynys júıesiniń bóligi. Oń ókpe úlesteri atalatyn úsh bólikten turady. Sol ókpe eki bólikten turady. Demdi ishke tartý kezinde ókpe ottegige tolady, ottegi jasýshalar men tinderge negizgi qyzmetin oryndaý úshin qajet. Dem shyǵarý kezinde ókpe kómir qyshqyl gazyn syrtqa shyǵarady, ol organızmdegi zattek almasýynyń ónimderi.
Tynys alý júıesiniń túrli aýrýlarynan týyndaıtyn buzylystar
Mysaly, joǵarǵy tynys alý joldaryn jaýyp turatyn juqa qylshyqtar biz tynys alatyn bakterııalardyń barlyǵyn zııansyz ete almaıdy. Bul mıkrobtar bronhylardyń (bronhıt) nemese ókpeniń (pnevmonııa) ınfektsııasyn týyndatady. Infektsııalar silemeıdiń jáne qabyný suıyqtyǵynyń jınaqtalýyna yqpal etedi, bul kezde tynys alý joldarynyń tarylýy jáne ókpedegi gaz almaýy úrdisiniń buzylysy paıda bolady.
Eger sizde astma (demikpe) bolsa, sezimtaldyǵyńyz bar, belgili bir zattekterdi demińizben ishke tartý tynys alý joldarynyń sańylaýyn taryltýdy týyndatýy múmkin. Bul kezde adamǵa tolyqqandy tynys alý qıynǵa túsedi.
Uzaq ýaqyt boıy temeki tútinin nemese aýanyń lastaýyshtaryn demińizben ishke tartý tynys alý joldaryn jáne aýa qaltashasyn zaqymdaýy múmkin. Bul kezde ókpeniń sozylmaly obstrýktıvti aýrýy (ÓSOA) atalatyn aýrý paıda bolady. Bul aýrý kezinde ókpedegi ventılıatsııa jáne gaz almasý úrdisteri buzylysqa ushyraıdy.
Tynys alý úrdisinde dıafragma jáne keýdeniń, moıynnyń jáne ishtiń basqa bulshyq etteri qatysady. Bul bulshyq etterdiń qımyly adamǵa tynys alýǵa múmkindik beredi. Mıdan osy bulshyq etterge baratyn nervter olardyń qımylyn baqylaıdy. Eger adamdy ókpeniń jasandy ventılıatsııasy apparatyna ýaqytyly qospaǵan jaǵdaıda julynnyń joǵarǵy bóligindegi osy nervterdiń zaqymdanýy tynys alýdyń toqtaýyn týyndatýy múmkin.
Aýa qaltashalaryn qorshaıtyn usaq qantamyrlardaǵy úzdiksiz qan aǵymy gaz almasý úrdisteri úshin ómirlik qajetti. Tósekke tańylý nemese operatsııalardyń uzaq kezeńderi ókpe embolııasynyń (ókpe arterııasynyń trombymen bitelýi) paıda bolýyna aparýy múmkin. Ókpe embolııasy usaq qantamyrlaryna qan kelýin azaıtýy nemese tejeýi, gaz almasýyna kedergi keltirýi múmkin.