Mazmuny
Bakterııalyq gastroenterıt – bakterııalardan týyndaǵan asqazan men ultabardyń qabynýy.
Jińishke ishek as qorytý júıesiniń eń uzyn bóligi – uzyndyǵy 6 metrge deıin jetedi! Ol asqazandy jýan (toq) ishekpen jalǵastyrady, kóptegen qatparlary bar (ish qýysynda ornalasýy úshin). Tutynatyn taǵamnyń kópshilik bóligi jińishke ishekte qorytylady. Ol úsh bólikten turady: ultabar, myqynishek, ash ishek.
Bakterııalyq gastroenterıt belgili bir tamaqty tutynǵan bir adamdy nemese tutas topty zaqymdaýy múmkin. Bul joryqtarda, mektep ashanasynda, kafe, meıramhanada bolýy múmkin.
Mıkrobtar tamaqqa kóptegen jolmen túsýi (tuqymyn sebýi) múmkin:
• Bakterııalar maldy soıǵanda janýardyń nemese qustyń isheginen etine túsýi múmkin
• Sýarýǵa nemese jýýǵa arnalǵan sýda adamnyń nemese janýarlardyń tirshiliginiń qaldyqtary bolýy múmkin.
• dúkenderde, meıramhanada nemese úı jaǵdaıynda ónimderdi durys saqtamaý saldarynan.
Taǵamdyq ýlaný kóbinese, tamaq pen sýsyndardy tutynýda jıi paıda bolady:
• qolyn jýmaǵan adamnyń tamaqty daıyndaýynda
• as úı jabdyǵynyń, kesetin taqtaılardyń jáne basqa aspaptardyń las bolýynda tamaq daıyndalýy
• tońazytqyshta saqtalmaǵan, maıonez qosylǵan taǵam (qyryqqabattan, sábizden, pııaz ben kartoptan jasalǵan túrli salattar)
• durys saqtalmaǵan jáne muzdatylǵan, salqyndatylǵan ónimderdi tıisti túrde daıyndamastan tutyný
• jýylmaǵan nemese nashar jýylǵan kókónister men jemisterdi tutyný
•shıki kókónistik nemese jemistik shyryndardy, sút ónimderin (pasterlenbegen) tutyný
• tolyq pisirilmegen etti nemese jumyrtqany tutyný
• qaınatylmaǵan qudyq sýyn nemese qaladaǵy sý kózinen sýdy qaınatpaı tutyný
Bakterııalyq gastroenterıt túrli bakterııalardan týyndaıdy, mysaly:
• Kampılobakter eıýnı (kampılobakterıoz)
• ishek taıaqshasy (esherıhıoz)
• Salmonella (salmonellez)
• Shıgella (shıgellez)
• Stafılokokk (stafılokokkty enterıt)
• Iersınııa (ıersınıoz)
Sımptomdary aýrýdyń qozdyrǵyshyna baılanysty. Suıyq jáne jıi nájis taǵamdyq ýlanýdyń barlyq túrine tán. Qosymsha sımptomdaryna jatatyndar:
• ishtegi túıilý
• ishtegi aýyrsyný
• Nájiste qan bolýy
• tábetti joǵaltý
• júrek aınýy jáne qusý
Dáriger taǵamdyq ýlanýdyń sımptomdaryn anyqtaıdy, mysaly, ishtiń aýyrsynýy jáne sýsyzdaný (organızmdegi suıyqtyqtyń qalypty mólsherin joǵaltý).
Aýrýdyń qozdyrǵyshyn anyqtaý úshin taǵamnyń nemese nájistiń taldaýyn ótkizedi. Degenmen, bul zertteýler ish ótýiniń naqty sebebin anyqtaı almaýy da múmkin.
Nájiste leıkotsıtter bolýyna da taldaý júrgiziledi.
Ádette, aýrý bastalǵannan keıin birneshe kún ótkende jaǵdaı jaqsarady. Emdeýdiń maqsaty – naýqastyń jaǵdaıyn jaqsartý jáne organızmniń sýsyzdanýymen kúresý.
Suıyqtyqty jetkilikti mólsherde tutyný jáne durys tamaqtaný jaǵdaıdy jaqsartady. Qajet sharalar:
• ish ótýin emdeý
• júrek aınýyn jáne qusýdy baqylaý
• kóbirek demalý.
Eger ish ótse jáne udaıy júrek aıný men qusýdan organızmde suıyqtyqty ustaý múmkin bolmasa, kóktamyr arqyly suıyqtyq engizý qajet bolýy múmkin. Kóbinese, bul kishkentaı balalardy emdeýde qoldanylady.
Nesep aıdaıtyn preparattar qoldanatyn bolsańyz, dárigermen keńesińiz. Ish ótýi bolsa, bul preparattardy qoldanýdy toqtatý qajet bolýy múmkin. Emdeýshi dárigerdiń keńesin alyp qana emdeýdi ózgertýge nemese toqtatýǵa bolady.
Gastroenterıttiń jeńil nemese ortasha ótýinde antıbıotıkpen emdeý, ádette, taǵaıyndalmaıdy.
Dárihanadan ishtiń ótýin emdeý úshin dárilik preparattardy satyp alýǵa bolady.
• qanmen ish ótýi, qyzba nemese ish ótýiniń aýyr túrinde dárilik preparattardy mindetti túrde dárigerdiń keńesimen qabyldaý qajet.
• bul dárilik preparattardy balalarǵa bermeńiz.
Birneshe kún ishinde jaǵdaı emdeýsiz de jaqsarýy múmkin.
Ishek taıaqshasynyń keıbir sırek túrleri aýyr anemııaǵa, tipti, búırek jetkiliksizdigine de aparýy múmkin.
Kelesi jaǵdaılarda medıtsınalyq járdemge júginińiz:
• nájiste qan nemese iriń bolsa, jáne «qara» nájiste
• ish ótýi jáne dene temperatýrasy 38°C-tan joǵary bolsa
• jaqynda shetelden ish ótýimen kelseńiz,
• ishtiń aýyrsynýy, nájis shyqqanda basylmaıtyn bolsa
• sýsyzdaný sımptomdary (shóldeý, bas aınalýy, estiń qalypty bolmaýy)
Sondaı-aq, dárigerge kórinińiz, eger:
• ish ótýi jıilese jáne balalarda – 2 kúnnen keıin, eresekterde – 5 kúnnen keıin jaǵdaı jaqsarmasa
• 3 aılyqtan asqan balalarda 12 saǵattan artyq qusý bolsa.
Kishkentaı balalarda qusý jáne ish ótýi bolsa, shuǵyl túrde dárigerge habarlasyńyz.
Qarańyz: (taǵam ónimderiniń qaýipsizdigi): http://www.zdrav.kz/node/9222
Infektsııalyq bakterııalyq dıareıa; Jiti gastroenterıt; Bakterııalyq gastroenterıt.