Mazmuny
Fýrýnkýl – shash folıkýlynyń jáne ony qorshaǵan tinderdiń iriń tektes bakterııalardan týyndaıtyn jiti irińdi-nekrozdy qabynýy.
Shash follıkýly — shashtyń tamyry, ony qorshaıtyn tamyrtúbimen birge. Shash follıkýlynyń túbinde ony aınala ornalasatyn sezimtal nerv talshyqtary bolady. shashqa qol tıgizý nerv jalǵamdaryna áser etedi, osydan adam qol tıgizýdi sezinedi. Maı bezderi de ár shash folıkýlymen baılanysty, olar shash pen ony qorshaıtyn teriniń jaqsy jaǵdaıyn qoldaý úshin maı bóledi.
Uqsas aýrýlar:
• follıkýlıt (shash folıkýlynyń ortańǵy jáne joǵarǵy bólimderiniń betkeri qabynýy, bul qyzarǵan túıindermen (papýla) jáne irińdi tómpeshikterimen;
• karbýnkýl (birneshe qatar ornalasqan shash folıkýldarynyń jiti irińdi-nekrozdy qabynýy, teride jáne teri astylyq maı talshyǵynda nekroz (tirshiligi joıylǵan tin) oshaǵyn túzýmen.
Fýrýnkýl – keń taralǵan teri máselesi. Kópshilik jaǵdaıda fýrýnkýldar altyn tústi stafılokokk (Staphylococcus aureus) bakterııasynan týyndaıdy. Fýrýnkýldardyń paıda bolýyn teri betinde mekendeıtin bakterııalar nemese zeńderdiń basqa túrleri de týyndatýy múmkin. Shash folıkýldarynyń zaqymdanýy ınfektsııaǵa olardyń arasynda ornalasqan folıkýl men tinderge tereń enýge múmkindik beredi.
Fýrýnkýldar deneniń kez kelgen bóliginde paıda bolýy múmkin, sebebi, adamnyń búkil terisi shash folıkýldarynan turady. Kóbinese, fýrýnkýldar bette, moıynda, qoltyq astynda, bóksede paıda bolady. Olar kóp nemese jalǵyz kezdesedi.
Fýrýnkýl ádette, teri betinde kóterilip turatyn shaǵyn qyzyl-qyzǵylt túıin túrinde paıda bolady. Ýaqyt óte zaqymdanǵan aýmaq ulǵaıady, suıyqtyqqa tolady. Fýrýnkýlda iriń men tirshiligi joıylǵan tinderdiń tolýy birtindep kúsheıetin aýyrsyný sezimin týyndatady. 3-4-shi kúni túıinniń ortasynda jumsarý paıda bolyp, iriń bólimen jarylady.
Aýyrsyný sezimi ádette, fýrýnkýldyń ishindegisi syrtqa shyqqanda ótedi. Jarylǵan jerde jasyl tústi nekrozdy tin - fýrýnkýldyń ózegi kórinedi.
Fýrýnkýldyń negizgi sımptomdary:
· Burshaq kólemdi dóńgelek túzilis (túıin), keıde ústel tennısi dobynyń ólshemine jetedi.
· Fýrýnkýldyń ortasy aq nemese sary tústi
· Isinýdiń ósýiniń tez qarqyny
· Isiný irińdeıdi, aǵady nemese qabyqtanady
· Teriniń basqa bólikterine taralýy, nemese basqa fýrýnkýldarmen qosylady.
Qosymsha sımptomdary:
· Jalpy álsizdik
· Sharshaý
· Dene temperatýrasynyń artýy
· Fýrýnkýl tusyndaǵy qyshý
· Fýrýnkýl mańyndaǵy teriniń qyzarýy
Ádette, dáriger fýrýnkýldy syrtqy túrinen biledi. Keıde maman fýrýnkýl tinin bakterııalyq ósindisin zerthanalyq taldaýúshin alady.
Fýrýnkýldy úı jaǵdaıynda syqpańyz, bul ınfektsııany ýshyqtyrady.
Fýrýnkýldar qyshýdan jáne azdaǵan aýrsyný seziminen keıin ózdiginshe ótýi múmkin. Kóbinese, aýyrsyný sezimi kúsheıedi, sebebi, ýaqyt óte fýrýnkýlda iriń men tirshiligi joıylǵan tinder tolady.
Biraq, ádette, fýrýnkýldy dáriger jarýy qajet, jarany irińnen arshý úshin. Ádette, jazylý úrdisi 2 aptaǵa sozylady. Jazylý úrdisin údetý úshin kúnine birneshe ret fýrýnkýlǵa jyly ylǵal kompress qoıýǵa bolady, teri qalpyna kelgenge deıin.
Hırýrgııalyq aralasý fýrýnkýl tereń jáne/nemese úlken bolǵanda qajet bolady.
Fýrýnkýl aýmaǵy taza bolyp qalýy mańyzdy, sondyqtan:
· Fýrýnkýlǵa qoıylatyn tańǵyshtardy jıi aýystyrý qajet
· Fýrýnkýldy ustaǵannan keıin qoldy muqııat jýý qajet
· Bóten adamnyń súlgisin, tósek jabyndysyn qoldanbańyz. Kıimdi, tósek jabyndasyn, súlgi, tósek jaımasyn jáne basqa teriniń zaqymdanǵan bóligi janasqan matalardy jıi jýyńyz.
· Fýrýnkýlǵa qoıylatyn tańǵyshtardy bólek shelekke tastańyz, qoldanǵan tańǵyshty basqa zattarǵa tıgizbeńiz.
Antıbakterıaldyq tazalyq quraldary fýrýnkýl paıda bolǵannan keıin kómektespeıdi.
Eger fýrýnkýl úlken nemese qaıtalanatyn bolsa dáriger antıbıotıkterdi tabletka nemese ınektsııa túrinde taǵaıyndaıdy.
Keıbir adamdarda teriniń qaıtalanatyn ınfektsııasy baıqalady jáne uzaq ýaqyt boıy fýrýnkýldan arylýy qıynǵa túsedi.
Naýqastyń qulaq kanalynda nemese murnynda ornalasqan fýrýnkýldar kúshti aýyrsynýdy týyndatady. Murynda paıda bolǵan fýrýnkýldar dárigerdiń baqylaýynda bolýy qajet.
· Fýrýnkýlez (fýrýnkýldardyń kóp shyǵýy)
· Karbýnkýlez (birneshe qatar ornalasqan shash folıkýldarynyń jiti irińdi-nekrozdy qabynýy, teride jáne teri astylyq maı talshyǵynda nekroz (tirshiligi joıylǵan tin) oshaǵyn túzýmen)
· Lımfangıt (lımfa tamyrlarynyń qabynýy)
· Lımfadenıt (lımfa túıinderiniń qabynýy)
· Tromboflebıt (kóktamyr qabyrǵasynyń qabynýy, tromb túzilýimen)
· Flegmona (tinniń jiti qabynýy, aıqyn shekarasyz)
· Teriniń, julynnyń, mıdyń, búırektiń nemese basqa aǵzalardyń abstsesi, (irińdi qorjyndy qýys túzilýimen)
· Mıdyń jáne julynnyń ınfektsııasy.
· Endokardıt (júrektiń ishki qabyǵynyń qabynýy)
· Osteomıelıt (súıektiń jáne súıek kemiginiń qabynýy)
· Sepsıs (aýyr ınfektsııalyq aýrý, qanǵa bakterııa túsýinen týyndaıdy)
Dárigerge kórinińiz, eger fýrýnkýl:
· Bette nemese omyrtqada paıda bolsa;
· Qaıtadan shyqsa;
· Aýyrsyný sezimin beredi;
· Aptadan artyq ótpeıdi;
· Temperatýramen, qandy bólinispen, irińniń kóp mólsherimen qosarlanady, aýyr ınfektsııanyń basqa belgileri bar.
Kelesi áreketter ınfektsııanyń taralýynan tosqaýyl bolady:
· Antıbakterıaldyq sabyn
· Antıseptıkalyq gıgıena quraly
Gıgıena erejelerin qadaǵalaý.
Aqparat kózi: AQSh Ulttyq densaýlyq ınstıtýttarynyń málimetter qory: http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/001474.htm
Materıaldy daıyndaǵandar: Asel Stambekova, HealthSity jobasynyń derbes úılestirýshisi; Ekaterına Shýmareva,HealthSity jobasynyń derbes úılestirýshisi.
Redaktsııalyq alqa:
Almaz Sharman, medıtsına professory
Lázat Aqtaeva, m.ǵ.d.
Shyńǵys Jumaǵulov, zdrav.kz portalynyń kontent-menedjeri